Psychologie náboženství

Psychologie náboženství je vědou o vztahu náboženských projevů k lidské psychice a psychickým procesům. Hlavními okruhy zájmu jsou: Formování náboženských názorů v kontextu s kognitivními funkcemi, vývojovými a genetickými vlivy. Způsoby chování, které provázejí náboženské představy, zvyky a přístupy. Vzhledem k individuální povaze těchto aspektů jde vždy o uplatnění psychologické deskripce.

Formování náboženských zážitků. Vnitřní pole jednotlivce má vždy charakter reciproční zkušenosti. Povaha náboženských zážitků souvisí se sociálním kontextem, proto psychologie náboženství čerpá ze sociologie a sociální psychologie.

Osnova předmětu:

1. Terminologie: náboženství, religiozita, duše, náboženství, psychologie náboženství jako věda.

2. Vymezení psychologie náboženství jako vědní disciplíny: Psychologie náboženství kontextu sociálních a humanitních věd.

3. Psychologie náboženství a religionistika, psychologie náboženství a sociologie náboženství, psychologie náboženství a filosofie náboženství.

4. Vznik psychologie nábožensví a typologie systémů: Freud, Jung, Adler, Fromm, Říčan.

5. Religiozita jako psychický projev.

6. Náboženská praxe a náboženský způsob života.

7. Agresivita, destruktivita a náboženský fundamentalismus, fanatismus.

8. Alternativní formy náboženské praxe.