Etická východiska transkulturní komunikace 1: Fundamentální etika

Předmět seznamuje se základními pojmy a kategoriemi z obecné etiky, představuje základní etické teorie a upozorňuje na kulturní souvislosti, projevující se v odlišnostech mezi jednotlivými etickými systémy.

Cílem předmětu je umožnit orientaci v základních pojmech etického diskurzu. V seminářích při řešení praktických otázek aplikované etiky se pak budou studenti učit pracovat s těmito pojmy již v konkrétních situacích.

Osnova předmětu: 1) Úvod (etymologie pojmu morálka a etika a dalších příbuzných pojmů, objekt a předmět etiky jako speciální vědní discipliny, vztah etiky k filozofii, sociologii, pedagogice, psychologii, politologii, biologii (etologii) a kulturní antropologii, systém etiky a metaetika, problém vědeckosti soudobé etiky), 2) Vznik a vývoj morálky (vznik morální regulace lidského chování, místo morálky mezi různými druhy regulace chování člověka v současnosti, fylogeneticky determinované instinkty a jejich „náhrada“ morálkou, úloha morálky v kulturní sociogenezi, morálka jako zvláštní „antropo-kulturní“ forma regulace v evoluci přírody, morální regulace a autoregulace chování v individuální ontogenezi, mravní objevování, mravní učení a návyky, morální vědomí, stupně morálního zrání individua a mravní výchova), 3) Morálka a svoboda člověka (morálka v evolučně determinovaném lidském jednání a svoboda člověka, vnější a vnitřní hranice morální svobody, svoboda a svědomí, tzv. „zlaté pravidlo judaismu“ (a jeho antická a novověká podoba), morální hodnoty a životní zájmy člověka, etické poznání a hodnocení, kultura a transkulturní etická tolerance a komunikace, etika jedince, lidských skupin, pospolitostí, konkrétních kulturních okruhů), 4) Obecné etické pojmy a kategorie (dobro a zlo, čest a účel, pranýř a svědomí, spravedlnost, odpovědnost, štěstí a smysl života, povinnost, obětavost, solidarita a pomoc, eudaimonismus, hédonismus, etická utilitarita, egoismus, altruismus, filantropie, morální entusiasmus, transcendentalita a realita v morálce, relativní univerzalita, proměnlivost a přechodnost obecně lidských mravních ideálů), 5) Morálka a etika ve filozoficko-teologickém kontextu (Sokrates, Platon a Aristoteles o obecninách a etický ideálech, nesamostatnost „morálního činu“, morální relativita, otázka kategorického imperativu (Kant) a konkrétní rozumové mravní volby v konkrétním prostředí, etické otázky v dějinách filosofie a uvnitř největších světových náboženských systémů).

Seznam doporučené literatury ke stažení zde: eti1.docx