Věda v rukou studentů

K tématu promluvili:

• Mgr. René Novotný

• PhDr. Marie Bahenská, Ph.D.

• PhDr. Michal Tošner, Ph.D.

• Jan Brunclík 

První z řečníků, pan magistr René Novotný, se zabýval spíše historií nacionalismu a nacionalistickou politikou protektorátu Čechy a Morava. Problémem nacionalismu v Německu byla rasa. Německo sice zavedlo nacionalismus jako ideologii, ale neměli přesně ujasněné, jak by měl vypadat správný Němec a proto docházelo k tomu, že německé občanství dostávali i lidé neněmeckého původu a dokonce někdy i Češi, židé a další. Jako druhá mluvila paní doktorka Bahenská, která se také věnovala především historii nacionalismu a jeho projevy v české společnosti v 19. století. Podle paní doktorky Bahenské nelze v nacionalismu 19. století hledat agresivitu nebo útočnost. Spíše je potřeba ho chápat jako hledání sebeidentifikace pro malé národy a státy. V rámci nacionalismu se pak dá najít spoustu problémů, jako např. snaha o soužití v monarchii, problémy ve školství, rivalita divadel atd. Některé doby nacionalismu však byly spíše pozitivní, jako např. pozvednutí ekonomiky v české společnosti, snaha vyrovnat se Německu vedla ke snaze zkvalitnit studium na vysokých školách apod. Jako třetí řečník promluvil pan doktor Tošner, který se ve svém příspěvku věnoval spíše národu a snaze o jeho obhajobu. Jak říká jeden z přístupů, lze národ chápat jako univerzální, přirozený. Podle pana doktora Tošnera můžeme v nacionalismu najít tento paradox: „Nacionalismus se dovolává tradic a vytváří jakousi vysokou kulturu, hodnoty, které jsou spojeny s identitou, a tím potírá lidovou kulturu, která je žitá a potlačuje dialekty vzdělávacím systémem.“ Jako poslední vystoupil pan Brunclík, který je členem Českého svazu bojovníků za svobodu. Pan Brunclík promluvil spíše o osobních zkušenostech s nacionalismem a podělil se o rodinnou historii spojenou s válečným odbojem. Podle něho vedle nacionalismu existuje také vlastenectví, ale ne pokud se dostane do absurdních poloh, jako například sebevražedné atentáty. Na závěr proběhla krátká diskuze, kde pan doktor Tošner odpovídal na otázku, jak rozlišovat Romy a cikány.  

Druhá akce se konala v pondělí 22. dubna 2013 v 18:00 v učebně L1 (Ambrožova ul.) Téma znělo: Úpadek jazyka jako fenomén moderní doby.
K tématu promluvili:

• Mgr. Jan Bičovský, Ústav srovnávací jazykovědy, Filosofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze

• doc. PhDr. Miroslav Černý, Ph.D., Katedra anglistiky, Filosofická fakulta Ostravské univerzity

• Jiřina Mužíková, Český rozhlas Hradec Králové

Podle pana doktora Bičovského se nemůže mluvit o fenoménu úpadku jazyka, protože nemáme jazyky přesně definované a popsané. Jazyk se spíše vyvíjí pro potřeby dané společnosti. Dnešní doba klade nároky na urychlování, zjednodušování a zpřesňování. Proto se také musí měnit samotný jazyk. Pan docent Černý, který se věnuje spíše výzkumu jazyků, se zaměřil na angličtinu jako dominantní jazyk. Angličtina je světovým a dominantním jazykem, ale ani ona není univerzální a stejná pro všechny státy, které jí hovoří nebo ji mají jako oficiální jazyk. Angličtina je sice v současnosti dominantní, ale i tak se dá říci, že do budoucna tomu tak nebude. Třetí řečnice, paní Jiřina Mužíková, působí v Českém rozhlase a podle ní se aktuálně o úpadek jazyka jedná. Paní Mužíková mluvila zejména o médiích, takže se vyjadřovala z praktického hlediska. I v samotném rozhlase čeština upadá a všechno se zrychluje a zkracuje. Podle paní Mužíkové je to chyba, protože lidé by potřebovali více slyšet kultivovanou češtinu. Závěr akce byl ukončen krátkou diskuzí, kde se paní Mužíková a pan doktor Bičovský vyjádřili k otázce, zda má na špatné vyjadřování vliv, že děti málo čtou. Podle paní Mužíkové je to rozhodně jeden z faktorů, stejně jako to, že děti už neposlouchají rozhlasové pohádky. Pan doktor Bičovský souhlasí s paní Mužíkovou a dodává, že jazyk komplikuje syntax. Na závěrečnou otázku, jaké jazyky se tedy učit, když vliv angličtiny bude do budoucna upadat, odpovídal pan docent Černý tím, že roste vliv čínštiny, španělštiny a arabštiny a tyto nové jazyky se budou dostávat do popředí. 

První akce se uskutečnila dne 16. dubna 2013 ve 14:30 v učebně L1 (Ambrožova ul.). Téma znělo: Globalizace a zachování identity. Na otázku „Má globalizace vliv na změnu identity v České republice, cítíme se býti více Čechy nebo Evropany?“ odpovídali:

• doc. PaeDr. Hana Horáková, Ph.D. – Univerzita Pardubice, Filozofická fakulta, Katedra sociálních věd

První řečnice, paní docentka Horáková, představila svůj názor na hledání evropské identity. Stanovuje základní problém identity v její samotné charakteristice, stejně jako pan doktor Paleček. Paní docentka vidí potřebu stanovit si identitu komunitní a nechat ji vytvářet spontánně a ne ji vynucovat politicky. Pan doktor Paleček se více zabýval samotnou charakteristikou pojmu kulturní identita, který je nepřesný a je potřeba hledat jemnější termíny pro vyjádření identity i kultury. V přínosné závěrečné diskuzi reagovali řečníci na své příspěvky. Moderátorka diskuze se ptala, zda při svých cestách do jiných zemí světa cítili řečníci výrazněji své češství, případně evropanství. Oba shodně odpověděli, že ano, protože je to něco, co je v nás zakořeněno. Pan doktor Paleček zakončil tuto otázku německým příslovím: „Pokud chcete něco poznat, musíte se vydat na cesty.“