Sakrální architektura a bohoslužebný prostor v evropské kulturní tradici

Předmět se zabývá proměnami sakrální architektury a bohoslužebného prostoru v evropské kulturní tradici od pozdní antiky až do současnosti, dispozicí a vnitřním vybavením chrámu. Sleduje jejich proměny ve vztahu k liturgii, k jednotlivým křesťanským církvím, ale reflektuje i specifikum židovství a synagogy.

Osnova předmětu: 1) sakrální architektura – vymezení pojmů, 2) první kultovní místa křesťanství a počátky sakrální architektury, 3) typologie sakrální architektury v historickém vývoji, 4) symbolika křesťanského chrámu, 5) církevně správní postavení chrámu- dispozice a vnitřní vybavení chrámu v historickém vývoji a ve vztahu k liturgii (chór, sakristie, sanktuář, oltář, kazatelna, relikviáře, monstrance, křtitelnice aj.)- kostely, modlitebny, sbory a bohoslužebný prostor reformovaných církví- chrám (církev) v pravoslaví – dispozice, vybavení interiéru a jeho funkce- synagoga – vznik, vývoj a význam, dispozice, vybavení interiéru a jeho funkce.

Seznam doporučené literatury najdete zde: sakr.docx