Zeměloď Sázavou plující

Návrší nad Sázavským klášterem je příkré a všude chaty, chatky a přístřešky.
A když už se zdá, že víkendová městská enkláva končí, je tu: první česká Zeměloď.

Ve srovnání s jinými domy architekta Michaela Reynoldse je tento skromným, menším a zatím osamoceným obydlím. Pokusem, jestli by soběstačný dům mohl dobře fungovat i v tam, kde je v zimě docela zima a k tomu navíc málo slunečního světla. Zeměloď/Zeměnka není napojena na vodovod, kanalizaci ani rozvody proudu. Nebudou vám chodit účtenky za elektřinu, když je ale tak málo slunce, jako bylo letos na začátku roku, možná se stane, že v brzkém večeru dům zhasne. Báječná chvíle k naslouchání a mnohem méně k pokusu přes noc vyřídit pozapomenuté emaily. Pokud bychom ale promýšleli nepříliš optimistické scénáře lidské budoucnosti, málokterá z českých staveb by zřejmě obstála tak dobře jako tahle. Nepředstavujte si nějaký primitivní přístřešek. Dům žije, funguje, ač snad – alespoň prozatím – spartánsky a experimentálně. Vzhledem k tomu, že stavět se začalo teprve loni v květnu, je ještě ledacos v procesu vývoje. A také je brzy posuzovat, zda se projekt daří nebo ne.
Koncept Zemělodi novým způsobem odpovídá na otázky po dostupném, environmentálně citlivějším a nezávislém životním stylu. Nejspíš nebude pro všechny, ale velkou inspirací může být schopnost využít materiál, který je vlastně odpadem, zužitkovat zdroje i energie, které jsou k mání (dům si zcela vystačí s dešťovou vodou!), zajistit bydlení třeba i bez mnohaleté hypotéky. Vložit tvorbu obydlí a místa přímo do rukou těch, kteří zde budou žít. Znovu poukázat na dům jako smysluplný a funkční celek. Může být inspirací i pro vás, v sázavské Zeměnce je možné domluvit si prohlídku, a nebo se připojit k některé z událostí organizovaných občanským sdružením Zeměloď. Velice doporučuji film o Michaelu Reynoldsovi: Architekt odpadu a také dokument  Zeměloď pluje. Nejvíc ze všeho ale přeci jen výlet.