Dubnový cyklus panelových diskusí

Studenti 2. ročníku pořádali v rámci předmětu Antropologie jazyka, národa a národnosti cyklus panelových diskusí.
První z nich, s názvem „ROMŠTINA – ŽIVÝ NEBO MRTVÝ JAZYK? Romani – džido vajmulo e čhib?“, se konala v úterý 10. dubna v učebně L1 v Ambrožově ulici. Plakát ke stažení zde.Druhá, na téma „Český jazyk očima cizinců“, se uskutečnila v úterý 17. dubna v kavárně Artkina Centrál. Třetí, zaměřená na téma „Identita menšin v ČR“, proběhla v úterý 24. dubna v učebně L1 v Ambrožově ulici. Plakát ke stažení zde.  Krátký sestřih z dubnových panelových diskusí studentů 2. ročníku můžete zhlédnout zde.

Na panelové diskusi 10.4. vystoupili:
– Bc. Alena Růžičková – odbornice na vsetínskou romskou komunitu, studentka romistiky na FF UK v Praze
– Mgr. Pavel Kubaník – romista, asistent v semináři romistiky Ústavu pro jižní a centrální Asii na FF UK v Praze
– Iveta Kokyová – znalkyně romské kultury, učitelka romského jazyka, terénní pracovnicePanelovou diskusi 10.4. připravili:
Kamila Hejlíková, Martina Kalivodová, Eva Koubková, Lucie Mílová, Klára Nováková a Jiří Sikora.
První panelová diskuze pořádaná naší katedrou se zabývala tím, zda je romština mrtvý či živý jazyk. Hosty panelové diskuze byla rodilá mluvčí Iveta Kokyová a romisté Mgr. Pavel Kubaník a Bc. Alena Růžičková.
Hlavní body se týkaly historie Romů, dnešní romské problematiky a samozřejmě romského jazyka.Otázky, které kladla moderátorka Kamila Hejlíková, se týkaly toho, zda se romský jazyk vyvíjí, nebo naopak stagnuje. Diskutovalo se také o úrovni a rozšíření romského jazyka v Čechách. Panelová diskuze se dále zabývala faktory, které mohou ovlivňovat romský jazyk, a otázkou, zda by se romské děti lépe zvládly naučit český jazyk, pokud by ovládaly svůj jazyk mateřský – romštinu.
Přestože návštěvnost nebyla vysoká, konala se panelová diskuze v příjemné atmosféře a padly i doplňující otázky ze strany publika. Závěrem lze říci, že panelová diskuze byla, co se týče organizace, velice dobře připravená. Téma bylo vhodně zvoleno, bylo zajímavé a aktuální. Diskutující byli plně kvalifikovaní a snažili se přinést do tématu co nejzajímavější postřehy. Velké díky patří všem zúčastněním a týmu, který tuto panelovou diskuzi připravil. Je důležité, že nám tato tématika není lhostejná a probíhají snahy přiblížit ji široké veřejnosti.

Na panelové diskusi 17.4. vystoupili:
– Bc. Vlaďka Dobešová – zástupkyně vyučujících českého jazyka pro cizince
– PhDr. Jan Lukavec, Ph.D. – odborník na problematiku překladů, českou literaturu psanou cizinci
– Mgr. Ali Rahimi – odborník na perskou literaturu, prezentující osobní zkušenosti s učením českého jazyka, srovnání perštiny a češtiny
– Myanganbayar Bazarjav – tlumočnice a překladatelka, zejména v rámci obchodů českých a mongolských společností (tlumočení mimo jiné pro M. Topolánka, kardinála Vlka atd.)
Panelovou diskusi 17.4. připravili:
Ondřej Čermák, Kateřina Kasalá, Kateřina Kiliánová, Michaela Martínková, Fatima Rahimi, Kateřina Štáhlová, Tomáš Vítek.
 Druhá panelová diskuze organizovaná studenty druhého ročníku Transkulturní komunikace nesla název Čeština očima cizinců. Konala se 17. 4. 2012 v kině Art Central. Příjemné prostředí, kvalifikovaní řečníci a v neposlední řadě vynikající občerstvení představující ukázky exotické kuchyně byly hlavními devizami této akce.Přestože na začátku byly menší problémy s akustikou, po vyřešení tohoto problému připojením elektroniky bylo vše v pořádku a naše pozornost se mohla plně zaměřit na příspěvky jednotlivých vystupujících. Paní Vlaďka Dobešová promluvila o nejčastějších problémech, které cizinci s českým jazykem mají. Výklad vycházel z její dlouholeté zkušenosti s výukou. Jako druhý v pořadí dostal slovo pan Ali Rahimi, afghánský rodák a odborník na perskou literaturu, žijící již několik let v Čechách. Dle svých vlastních slov pan Rahimi česky celkem rozumí, ale má problémy promluvit veřejně. Přednášku tedy tlumočila jeho dcera Fatima. Další příspěvek měla paní Myanganbayan Bazarjav. Měli jsme tak možnost dozvědět se, jaké jsou rozdíly mezi českým jazykem a mongolštinou, a co konkrétně způsobuje cizincům problémy. Poslední vstup patřil doktoru Janu Lukavci, který promluvil o českém jazyku z pohledu německy píšících autorů.Po zaznění všech příspěvků se rozvinula diskuze, které se účastnili i lidé z publika. Je škoda, že čas se už nachýlil a bylo nutné celý program ukončit.
Chtěli bychom poděkovat týmu, který tuto druhou panelovou diskuzi organizoval. Zprostředkovali debatu se skutečně zajímavými lidmi, což se ukázalo i na vysoké účasti, ze které jistě měli radost.

Na panelové diskusi 24.4. vystoupili:
– Mgr. Ondřej Daniel, Ph.D. – předseda Centra pro integraci cizinců v ČR
– Bc. Jiří Havelka – dlouholetý charitativní pracovník
– Mgr. Michal Tošner, Ph.D. – odborný asistent Katedry antropologie na FF Západočeské univerzity v Plzni
Panelovou diskusi 24.4. připravili:
Lenka Bystrianská, Lenka Čepová, Lucie Martínková, Kristýna Nguyenová, Pavlína Rezková, Simona Rulcová, Michaela Vápeníková
Třetí panelová diskuze se zabývala identitou menšin v České republice. Identitou menšin s otazníkem …existuje vlastně nějaká? Hlavním bodem diskuze byla polemika; zda se migranti v Čechách integrují, nebo spíše asimilují. Vyplynulo, že se u nás často objevuje xenofobie a cizince se integrovat příliš nesnažíme. Na druhou stranu ovšem diskutéři vyslovili také postřeh, že se tato situace postupně zlepšuje, a že to tak, doufejme, půjde dále i v budoucnu. Další otázkou bylo, zda je pravda, že cizinci, kteří přicházejí do Čech za prací, vykonávají podřadnější práci, než k jaké mají kvalifikaci. Tento trend přizvaní odborníci bohužel potvrdili. Shodli se také na tom, že většina cizinců si Českou republiku volí pouze jako tranzitní zemi, nikoli jako zemi cílovou.Závěrem bychom chtěli poděkovat organizačnímu týmu panelové diskuze, jejíž téma bylo bezpochyby vysoce aktuální. Navíc i přes indispozici jednoho z přizvaných hostů pořadatelé situaci zvládli a diskuze, probíhající v přátelské atmosféře, byla velmi zajímavá. Je namístě poděkovat také všem, kteří přišli, jistě byli odměněni spoustou faktů a podnětných myšlenek. A pokud by se i to snad zdálo málo, tak připravené občerstvení nemohlo nikoho nechat na pochybách.

Zkrátka: studenti Transkulturní komunikace jsou nejen skvělými organizátory, ale i hostiteli.