Blízcí neznámí: transkulturní analýza individuálního humanitárního darování

V novém čísle „Caritas et veritas“ byla právě publikována analýza projektu Adopce na dálku. Text spoluautorsky napsaly Pavlína Nalevanková a Jana Karlová. Pavlína je jednou z prvních absolventek našeho magisterského programu, článek vychází z její (skvělé!) diplomové práce, řeší transkulturní téma mezilidského vztahu (ale také cizosti), snaží se načrtnout nežádoucí a neplánované „vedlejší“ efekty dobře míněných snah.

Teoreticko-empirická studie je prostřednictvím královéhradecké části projektu Adopce na dálku zacílena na fenomén individuálního humanitárního darování. Ústředním principem studie je transkulturní koncept (Burda), který propojením kulturně a filozoficky antropologické perspektivy s personalismem (Clarke) usiluje jak o analýzu v horizontálním slova smyslu – tedy porozumění sociokulturní diverzitě, tak o zachycení vertikálního metafyzického rozměru, který jednotlivé sociokulturní kontexty překračuje. Jako konceptuální opora je využita sociální konstrukce reality (Berger a Luckmann). Načrtnutí hlubšího vhledu do motivací dárců a charakteristik projektu prostřednictvím zakotvené teorie (Strauss a Corbin) vychází z kvalitativních polostrukturovaných rozhovorů a zúčastněného pozorování. Studie identifikuje aspekty
ne/přispívající k naplnění záměrů projektu, zejména problematiku ne/existujícího vzájemného vztahu českých dárců a obdarovaných indických dětí, jenž má přímou souvislost s ne/úspěšným úsilím o kultivaci otevřenosti vůči „druhému“ a dialogu „navzdory“ odlišnostem.

Photo by Terry Boynton on Unsplash.