Teorie kultury 2: Antropologie rodiny a příbuzenských vztahů

Předmět představuje manželství, rodinu a příbuzenské vztahy jako obecně sdílené segmenty kultury, které člověku poskytují orientaci, uspořádávají jeho život a pomáhají mu vymezit si v rámci sociálních vztahů své vlastní já. Předmět si zároveň všímá dějinné i geografické podmíněnosti a variability těchto základních forem prožívání lidského údělu. Činí tak s významnou pomocí výsledků bádání moderní historiografie, která učinila velký pokrok v otázce studia forem manželství, rodinného života, stejně jako prožívání stáří či dětství v antické, středověké či novověké společnosti.

Cílem předmětu je utřídit a doplnit stávající znalosti vztahující se k problematice příbuzenství. Dojít k porozumění transkulturně platným principům i jedinečné, dějinně podmíněné logice konkrétního sociokulturního systému.

Osnova předmětu: 1) Obecná východiska (totální vztah dítěte k matce a lidské já, manželství a rodina, incestní tabu, formy manželství, nukleární rodina, příbuzenské systémy, rodová linie a posloupnost). 2) Dějinná perspektiva (antické pojetí manželství a rodiny, pojetí manželství u germánských a slovanských národů, středověká církevní syntéza chápání manželství, rodina a zrození celibátu, fáze lidského života, dětství a mládí v premoderních společnostech, rodina v ranném novověku, dvorská společnost a aristokracie, proměny společnosti v preindustriální a industriální epoše, zrození „romantického“ pojetí manželství z lásky, rodina 19. století jako „kanonický model“ rodiny vůbec, „ženská otázka“ a zápas za občanskou a profesní emancipaci). 3) Transkulturní perspektiva (multiplicita rodinných a příbuzenských systémů, modely rodiny v civilizačních okruzích současného světa, formy nesezdaného soužití a otázka singles, nové formy „rodinného“ života (rodina bez otce etc.), postavení ženy a rodiny v islámském světě, problémové okruhy soužití rodinných norem mimoevropských imigrantů a liberálního státu.

Seznam doporučené literatury najdete zde: tek2.docx