17. listopad
Úvodní fotka:
Setkání dobré vůle pod koněm. To byl název demonstrace, které jsem se k 17. listopadu zúčastnila.
Pod koněm to bylo proto, že místo přímo pod Národním muzeem bylo zabráno demonstrací lidí, kteří považují prezidenta Zemana za vhodného a lidí, kteří mají strach z neznámého náboženství a nedovedou strach dát znát jinak, než agresivitou a silnými slovy plnými zlosti. Emotivní rétorika řečníka byla bez plnohodnotných informací, které by bylo možno nějak podložit. V tomto případě jen nenávistí a neznalostí. Demonstrace se jmenovala Za naši kulturu a bezpečnou zem. Tato názorově odlišná setkání na jednom náměstí oddělovalo asi 5 metrové území nikoho (turistů), hlídané policejními těžkooděnci. Poprvé v životě jsem se setkala s tím, jak někdo naprosto cizí, křičí na dalšího člověka, jak bude lepší nechat zabít manželku hned, než to za něj udělají muslimové.
Po Setkání dobré vůle pod koněm byl v plánu pochod pod názvem Jdeme Hradu připomenout ústavu. Během něj bylo zastavení u velvyslanectví Francie na Velkopřevorské náměstí. Dojemná chvíle, kdy dav lidí soucítil s oběťmi teroristického útoku z 13. listopadu v Paříži a zachoval ticho.Během pochodu jsem viděla, jak matka učí skandovat svoji, hádám, dvanáctiletou dceru. Skandovalo se hodně, a když překonáte počáteční ostych, jde to samo. Nejčastěji „Miloše do koše!“ a „Ať žije Havel“. Nejvíc rebelsky jsem si připadala, když jsem jednomu páru účastníků pochodu z batohu strhla samolepku Hnutí proti islámu. Atmosféra v davu byla jako na nedělním korzování po náměstí na malém městě. Příjemná.Při posledním stoupání na Hradčanské náměstí k soše T. G. Masaryka byl dav celkem unaven. Mě nevyjímaje. Ale proslovy všechnu únavu rozmělnily. Mluvil MUDr. Bc. Marek Hilšer a prof. Mgr. Martin Putna, Dr. Jejich proslovy, je možno si na internetu vyhledat a poslechnou. Myslím, že stojí k porovnání s proslovy z demonstrace Za naši kulturu a bezpečnou zem.
Na náměstí se skandovalo víc. U mě mělo největší úspěch: „Je to buran!“ a „Hanba!“Při odchodu z Hradčanského náměstí jsem si prohlídla i vyfotila trikolórně osvícenou Petřínskou věž a šla na tramvaj 22.
Úplně nejlepší zakončení aktivního 17. listopadu 2015 bylo, když přistoupil prof. Martin Putna do tramvaje a nabádal nás, že je to převážně na nás.
Malá technická poznámka pro demonstrování v listopadu. Není nic špatného na termosce s čajem a pevná a tepla obuv taky neurazí.
Pod koněm to bylo proto, že místo přímo pod Národním muzeem bylo zabráno demonstrací lidí, kteří považují prezidenta Zemana za vhodného a lidí, kteří mají strach z neznámého náboženství a nedovedou strach dát znát jinak, než agresivitou a silnými slovy plnými zlosti. Emotivní rétorika řečníka byla bez plnohodnotných informací, které by bylo možno nějak podložit. V tomto případě jen nenávistí a neznalostí. Demonstrace se jmenovala Za naši kulturu a bezpečnou zem. Tato názorově odlišná setkání na jednom náměstí oddělovalo asi 5 metrové území nikoho (turistů), hlídané policejními těžkooděnci. Poprvé v životě jsem se setkala s tím, jak někdo naprosto cizí, křičí na dalšího člověka, jak bude lepší nechat zabít manželku hned, než to za něj udělají muslimové.
Po Setkání dobré vůle pod koněm byl v plánu pochod pod názvem Jdeme Hradu připomenout ústavu. Během něj bylo zastavení u velvyslanectví Francie na Velkopřevorské náměstí. Dojemná chvíle, kdy dav lidí soucítil s oběťmi teroristického útoku z 13. listopadu v Paříži a zachoval ticho.Během pochodu jsem viděla, jak matka učí skandovat svoji, hádám, dvanáctiletou dceru. Skandovalo se hodně, a když překonáte počáteční ostych, jde to samo. Nejčastěji „Miloše do koše!“ a „Ať žije Havel“. Nejvíc rebelsky jsem si připadala, když jsem jednomu páru účastníků pochodu z batohu strhla samolepku Hnutí proti islámu. Atmosféra v davu byla jako na nedělním korzování po náměstí na malém městě. Příjemná.Při posledním stoupání na Hradčanské náměstí k soše T. G. Masaryka byl dav celkem unaven. Mě nevyjímaje. Ale proslovy všechnu únavu rozmělnily. Mluvil MUDr. Bc. Marek Hilšer a prof. Mgr. Martin Putna, Dr. Jejich proslovy, je možno si na internetu vyhledat a poslechnou. Myslím, že stojí k porovnání s proslovy z demonstrace Za naši kulturu a bezpečnou zem.
Na náměstí se skandovalo víc. U mě mělo největší úspěch: „Je to buran!“ a „Hanba!“Při odchodu z Hradčanského náměstí jsem si prohlídla i vyfotila trikolórně osvícenou Petřínskou věž a šla na tramvaj 22.
Úplně nejlepší zakončení aktivního 17. listopadu 2015 bylo, když přistoupil prof. Martin Putna do tramvaje a nabádal nás, že je to převážně na nás.
Malá technická poznámka pro demonstrování v listopadu. Není nic špatného na termosce s čajem a pevná a tepla obuv taky neurazí.
Úvodní fotka: