Ohlédnutí za Berlínem: Rozhovor se Zdenkou Sokolíčkovou
NULL
Úvodní fotka:
Rozhovor se Zdenkou Sokolíčkovou vedl Luděk Bárta. O tom „proč právě Berlín“ se dozvíte v článku.
ZS: Berlín zaujímá mezi evropskými metropolemi specifické místo. Především v 90. letech se stal unikátním centrem soudobého umění, do Berlína se stěhovali tvůrčí lidé z celého světa. Zároveň je v Berlíně početná imigrantská komunita, která je sama o sobě velice rozrůzněná. Ve městě působí obrovské množství subjektů, které se snaží reagovat na aktuální poptávku kosmopolitního společenství (otázky spojené s migrací, kulturními střety i dialogem, uměním, genderem, a podobě). Pro studenty našeho oboru tak Berlín představuje přímo ukázkové místo, kde probíhají procesy, jež ve třídě zkoumáme pouze teoreticky.
ZS: V Berlíně jsme se zdrželi 3 dny, což se může zdát na tak bohatý studijní materiál málo, ale zvládli jsme toho za cenu napjatého harmonogramu opravdu hodně. Na exkurzi vyjelo celkem 40 studentů.
ZS: Program sestával z komentovaných prohlídek významných uměleckých a kulturních institucí, z procházek s výkladem po výjimečných berlínských čtvrtích, z prezentací jednotlivých neziskových organizací, besed a diskusí.
ZS: Studenty byla jako jedna z nejzajímavějších hodnocena například beseda s českou emigrantkou, paní Künhlovou, která v Berlíně žije již 30 let. Dále zapůsobilo muzeum současného umění Hamburger Bahnhof, kde průvodci výborně zvolili komentovaná díla a umožnili studentům nahlédnout do tvůrčích procesů a interpretací děl, která by bez kontextu bylo složité pochopit. Zajímavou zkušeností bylo také setkání s organizací GLADT, která se věnuje poradenství a pořádání workshopů na téma menšinové sexuální orientace a vícevrstevnaté diskriminace (rasová, etnická, sexuální, genderová, apod.). Dobrým příkladem z praxe byla také prezentace Kontaktního a poradenského centra pro uprchlíky a migranty/migrantky.
ZS: Josef Straka studentům nabídnul tříhodinovou procházku za slunečného dopoledne ulicemi Neuköllnu, jedné z nejpestřejších a nejvíce fascinujících čtvrtí Berlína. Její součástí je například také Böhmisches Dorf, česká vesnice, kde je dodnes zachováno několik původních staveb z doby, kdy se do Berlína z politických důvodů uchylovali Čeští bratři. Poctivá chůze a zastavení s výkladem nebo s četbou z literárních děl, která reflektují dnešní Neukölln – takové bylo dopoledne s Josefem Strakou.
ZS: Určitě ano. Studenti mají kontakty na všechny navštívené instituce, v již zmiňovaném Kontaktním a poradenském centru dokonce dostali zadaný malý úkol – sepsat seznam organizací, které se v ČR věnují práci s migranty a uprchlíky, a zaslat jej do Berlína, kde bude předán správcům specializovaného webu. Naši studenti již mají s některými z těchto českých subjektů svoji vlastní zkušenost, a to díky týdenním stážím, které mají možnost díky podpoře ESF od roku 2012 do roku 2014 absolvovat.
ZS: Nejspíše všechno to, co pro ně bylo nové. Vedle odborného programu to určitě byly také živé berlínské ulice a kavárny, barevná graffiti na zdech, atmosféra, kterou vytvářejí vedle sebe koexistující alternativní subkultury. Měla jsem pocit, že si Berlín naše studenty svojí otevřeností a různorodostí opravdu získal.
ZS: Moje osobní očekávání předčil. Zaprvé mě překvapilo, že se nakonec stihlo všechno, co bylo v plánu, i když byl program opravdu naplněný až po okraj. Zadruhé jsem měla radost, když jsem viděla studenty, kteří do galerií současného umění obvykle nezavítají, jak se zaujetím naslouchají poutavému výkladu. Zatřetí mě potěšila každá studentská otázka vznesená během diskusí s jednotlivými neziskovými organizacemi, a konečně začtvrté jsme ráda, že se nikomu nic nestalo a že si studenti – alespoň soudě dle výsledků evaluačních dotazníků – odvezli užitečné poznatky i příjemné zážitky.
Proč jste si za cíl pro první zahraniční exkurzi studentů oboru Transkulturní komunikace vybrali právě Berlín?
ZS: Berlín zaujímá mezi evropskými metropolemi specifické místo. Především v 90. letech se stal unikátním centrem soudobého umění, do Berlína se stěhovali tvůrčí lidé z celého světa. Zároveň je v Berlíně početná imigrantská komunita, která je sama o sobě velice rozrůzněná. Ve městě působí obrovské množství subjektů, které se snaží reagovat na aktuální poptávku kosmopolitního společenství (otázky spojené s migrací, kulturními střety i dialogem, uměním, genderem, a podobě). Pro studenty našeho oboru tak Berlín představuje přímo ukázkové místo, kde probíhají procesy, jež ve třídě zkoumáme pouze teoreticky.
Jak dlouho trvala návštěva hlavního města Německa a kolik studentů mělo možnost se jí zúčastnit?
ZS: V Berlíně jsme se zdrželi 3 dny, což se může zdát na tak bohatý studijní materiál málo, ale zvládli jsme toho za cenu napjatého harmonogramu opravdu hodně. Na exkurzi vyjelo celkem 40 studentů.
Co všechno mohli na exkurzi vidět?
ZS: Program sestával z komentovaných prohlídek významných uměleckých a kulturních institucí, z procházek s výkladem po výjimečných berlínských čtvrtích, z prezentací jednotlivých neziskových organizací, besed a diskusí.
Vyjmenujete to nejzajímavější?
ZS: Studenty byla jako jedna z nejzajímavějších hodnocena například beseda s českou emigrantkou, paní Künhlovou, která v Berlíně žije již 30 let. Dále zapůsobilo muzeum současného umění Hamburger Bahnhof, kde průvodci výborně zvolili komentovaná díla a umožnili studentům nahlédnout do tvůrčích procesů a interpretací děl, která by bez kontextu bylo složité pochopit. Zajímavou zkušeností bylo také setkání s organizací GLADT, která se věnuje poradenství a pořádání workshopů na téma menšinové sexuální orientace a vícevrstevnaté diskriminace (rasová, etnická, sexuální, genderová, apod.). Dobrým příkladem z praxe byla také prezentace Kontaktního a poradenského centra pro uprchlíky a migranty/migrantky.
Jedním z průvodců byl literát a velký znalec Berlína Josef Straka. Připravil si pro vás něco „extra“?
ZS: Josef Straka studentům nabídnul tříhodinovou procházku za slunečného dopoledne ulicemi Neuköllnu, jedné z nejpestřejších a nejvíce fascinujících čtvrtí Berlína. Její součástí je například také Böhmisches Dorf, česká vesnice, kde je dodnes zachováno několik původních staveb z doby, kdy se do Berlína z politických důvodů uchylovali Čeští bratři. Poctivá chůze a zastavení s výkladem nebo s četbou z literárních děl, která reflektují dnešní Neukölln – takové bylo dopoledne s Josefem Strakou.
Byl prostor k navázání kontaktů s jinými zahraničními univerzitami nebo kulturními institucemi?
ZS: Určitě ano. Studenti mají kontakty na všechny navštívené instituce, v již zmiňovaném Kontaktním a poradenském centru dokonce dostali zadaný malý úkol – sepsat seznam organizací, které se v ČR věnují práci s migranty a uprchlíky, a zaslat jej do Berlína, kde bude předán správcům specializovaného webu. Naši studenti již mají s některými z těchto českých subjektů svoji vlastní zkušenost, a to díky týdenním stážím, které mají možnost díky podpoře ESF od roku 2012 do roku 2014 absolvovat.
Máte představu, co studenty nejvíce „táhlo“?
ZS: Nejspíše všechno to, co pro ně bylo nové. Vedle odborného programu to určitě byly také živé berlínské ulice a kavárny, barevná graffiti na zdech, atmosféra, kterou vytvářejí vedle sebe koexistující alternativní subkultury. Měla jsem pocit, že si Berlín naše studenty svojí otevřeností a různorodostí opravdu získal.
Splnil průběh exkurze vaše očekávání nebo ho dokonce v něčem předčil?
ZS: Moje osobní očekávání předčil. Zaprvé mě překvapilo, že se nakonec stihlo všechno, co bylo v plánu, i když byl program opravdu naplněný až po okraj. Zadruhé jsem měla radost, když jsem viděla studenty, kteří do galerií současného umění obvykle nezavítají, jak se zaujetím naslouchají poutavému výkladu. Zatřetí mě potěšila každá studentská otázka vznesená během diskusí s jednotlivými neziskovými organizacemi, a konečně začtvrté jsme ráda, že se nikomu nic nestalo a že si studenti – alespoň soudě dle výsledků evaluačních dotazníků – odvezli užitečné poznatky i příjemné zážitky.
Úvodní fotka: