Iniciace dialogem a Broumovské diskuze

František Burda

Úvodní fotka:

Iniciace dialogem a Broumovské diskuze

Komentář

08/11/2021

Deset studentů oboru Transkulturní komunikace získalo velkorysé stipendium, díky kterému se 4. – 5. listopadu mohli zúčastnit osmého ročníku Broumovských diskuzí, kde významné osobnosti českého politického, společenského a akademického života diskutovaly nad otázkou hledání společných hodnot v politice, byznysu a kladly si otázku nakolik a jak změnila naše hodnoty pandemie coronaviru Covid-19.

„pěšinou v obilí skrytou žnec neviděn kráčí /
leč mořem klasů lesk jeho ocele hraje“

                                Otokar Březina 

Na počátku byla vznešená vzpoura! Mladý učitel Josef Florian se vzbouřil proti společnosti a církvi konzumentů, přihlížečů, maloměšťácké morálce, proti naformátované bezduchosti „člověka školského“, proti teoretickému balastu, přežvykování frází, fachidiotství, strnulosti, pohrdání krásou, znesvěcování svatých věcí a proti přezírání dětského pohledu, aby uvedl v život vzdělávací systém probouzející k životu „vznešenou duši“ dlící v každé lidské bytosti. Toto úsilí po vzoru středověkých myslitelů nazval Dobrým dílem. V samotném centru jeho systému se tyčila strmá Hora studia univerzálního ducha sestávající se ze tří pater. Nejnižší náleželo přírodním vědám, které umožňují poznání materiálního světa poznatelného smysly. Prostřední patro obývaly humanitní vědy, zejména literatura a umění. Vrcholem a výstupovou metou studia pak byla syntéza všeho vzdělání, kterou představovala teologie. Florianova idea univerzity vycházela z křesťanské univerzality pronikající a prostupující zanícené a zasažené srdce člověka – studenta. Zhmotněním této ideje neměla být instituce, nýbrž samostudium, kolem kterého se střádal chrám ducha – domácí knihovna.

Na této ideji Florian vybudoval vlastní nakladatelství, které v průběhu let vydalo 405 knih. Ne náhodou se první edice nového nakladatelství jmenovala Studium. Celé to fungovalo desetiletí, prakticky až do komunistického puče v r. 1948, na principech mecenášství a daru. Přitom Florian a jeho rodina žili v radikální chudobě a nouzi. Jeho dílo bylo vizionářské a v mnohém smyslu progresivní, ovšem také respektující a čerpající z pokladů minulosti. Světlo světa zde spatřilo např. první vydání díla Franze Kafky. Florianovo nakladatelství inspirovalo vznik a fungování dalších nakladatelství a činí tak dodnes. Florian, navzdory svým nedostatkům, které by neměly zastínit uchvacující pozitivní hodnoty, usiloval o žité poznání, kterým člověk proniká k podstatě věcí. Poznání a sdílení znovuzrozené podstaty se mělo uskutečňovat láskyplným nakládáním s věcmi. Základem jeho vzdělávacího systému bylo udeřit na zvon duše, zmlknout a nechat ho znít v absolutní svobodě.

Florianovu ideu Dobrého díla v době komunistického bezdomoví ducha obnovil břevnovsko-broumovský „opat chuligán“ Anastáz Opasek v bavorském Frankenu. Jako mladý student gymnázia se nadchl pro Florianovo dílo. Obětavě, s batohem na zádech, kolportoval knihy Dobrého díla a probouzel o ně zájem ve svém okolí. Zanícená snaha udeřit na zvon duše člověka a nechat ho svobodně znít ho neopustila ani v nejzazším věku. Už jako opat protříbený komunistickými věznicemi začal později v exilu od roku 1978 shromažďovat exulanty různého ideového založení od marxistů, přes liberály, příslušníky undergroundu až po křesťanské intelektuály a umělce, aby společně překračovali žabomyší spory a hledali to, co je spojuje navzdory rozdílnostem.

Dnes se na Florianovo a Opaskovo dílo, pod jejich přímou i nepřímou inspirací, snaží navazovat „Broumovské diskuze“. Doba a okolnosti jsou odlišné, ale do sebe zakřivené partajnictví, neochota, a ještě hůř neschopnost stoupat cestou dialogu k univerzalitě ducha, jsou podobné. Broumovské diskuze se jistě od Florianových aktivit, i od Opaskova snažení, do značné míry liší, ale společné je to, že se jim daří shromažďovat kmeny studentů, pedagogů, intelektuálů a hledačů kolem tematických ohnisek, kde v soustředěném naslouchání debatují s významnými osobnostmi společenského a politického života, aby hledali společného ducha. Formativní kvas diskusních setkání je doslova hmatatelný. Pro studenty oboru transkulturní komunikace se formát broumovských diskuzí stal praktickou dílnou jádrových skutečností, které studují. Nezbývá než si přát, aby zde prožili i onen florianovský úder na „zvon duše“!

Úvodní fotka:

Iniciace dialogem a Broumovské diskuze